Bačalákov

Ve Zpravodaji se nám nabízí odkaz na tyto facebookové stránky „Vysoký Újezd, Kozolupy, Kuchař“ https://www.facebook.com/Bacalakov/ a „Skupina stránky Vysoký Újezd, Kozolupy, Kuchař“ https://www.facebook.com/groups/bacalakov/.

Fotogalerie z různých akcí je uložena na webových stránkách https://www.rajce.idnes.cz/, pod názvem uživatele „zivotvbacalakove“  https://zivotvbacalakove.rajce.idnes.cz/.

Dovolím si trochu objasnit pojem Bačalákov. Především pro naše nově zabydlené sousedy a nejen pro ně…

Nejstarší zmínka o našem Vysokém Újezdu je z roku 1310, v době, kdy na přemyslovský trůn nastoupil Jan Lucemburk.

Název naší obce se objevuje v mnoha pramenech v různých formách – Vysoký Aujezd, Vysoký Aujezdec, Oujezd Wysoký, Oujezdec Wysoký, Hochaugezd. A v současnosti Vysoký Újezd.

Proč Bačalákov? Studovat historii naší obce je velmi zajímavé, někdy je obtížné se v historických pramenech orientovat, Újezdů je v republice cca 80. Přesto se z těchto pramenů dovídáme důležité údaje, které nám umožňují představit si, jak život našich předků vypadal. Tak například, když naše obec v 17. století byla součástí společného panství Chrustenice a Vysoký Újezd. Dočteme se v listinách, že majitelka panství platila berni ze čtrnácti osedlých (osedlý – poddaný, který byl držitelem gruntu, tj. rustikálních polností, obytných a hospodářských budov) a ovčáckého mistra a třech mlýnských kol. Ve Vysokém Újezdu nikdy mlýnská kola nebyla – to se týká Chrustenic. Naopak placení daně z ovčáckého mistra patří jistě k Újezdu. Chov ovcí se ve Vysokém Újezdu udržel až do začátku 19. století. Poté se tu choval dobytek hovězí. Proto nejen obyvatelé naší obce, ale i obce okolní si Újezd přejmenovali na Bačalákov (ošetřovatel a pastýř ovcí – bača). A ulice Na Pekinku opravdu nemá nic společného s Čínou, ale především s chovem ovcí. Latinské pecus přeložíme – brav, ovce, stádo. Pro chov ovčího stáda bylo postaveno „komfortní stájení“, kde se říkalo a vlastně stále říká – Na ovčíně, byla to klenutá stavba, která sloužila až do konce 20. století. Bohužel tato klenutá stavba byla počátkem 21. století srovnána se zemí.

Věra Vlasáková