Obecní majetek

Dr. J. Bělohlávek uvádí v „Podrobných mapách zemí koruny české“, že zdejší ves se připomíná v roce 1310. Prvním doloženým majitelem vsi byl Konrád, synKonráda, bývalého komořího královny Guty, manželky Václava II. Právem se můžeme dohadovat, že ves je daleko starší, ovšem najít další, starší písemný doklad není snadné, protože jméno Újezd patří k nejrozšířenějším v Čechách.

Újezd (objezd) byl původně větší kus země s poli, lesy a loukami, který byl dán vrchností (královskou, knížecí, církevní nebo panskou) do nájmu nebo darem. Obdarovaný měl povinnost přidělený pozemek obdělávat a založit na něm dvorec a osadu.

Hospodářský dvorec v naší obci byl postavený na severním okraji náhorní roviny, která se vysoko zdvíhá z úvalu vytvořeného Berounkou, Kačákem a jejich přítoky. Dnešní zámek. Majitel, který tento majetek získal, obdržel 17 a půl lánu (jeden lán cca 21 ha).  Takže Konrád v roce 1310 vlastnil ves Vysoký Újezd o rozloze cca 364 ha. Majetkem mohl disponovat dle své vůle. „Svému“ lidu daroval půl lánu na pastviny zdarma. Tento majetek, darovaný lidu, se během několika staletí „rozplynul“, zůstala nám krásná, prostorná náves a několik drobných pozemků v dalších částech obce. Zbylých 17 lánů spravoval pronajímatel, který za své služby dostal jeden lán, s kterým mohl disponovat. Pronajímatel mohl tento majetek prodat či darovat. Statek platil daň z 16 lánů, cca 330 ha…

Lid v obci byl od berní i roboty osvobozen, platilo tzv. právo „újezdu“, lid musel platit pouze berni královskou. Neplatit daně bylo pro naši obec určitě výhodné. Naše ves, tak jako ostatní vsi v okolí, nikdy nepatřila k panství Karlštejna. Avšak ten, kdo se v obci usadil, neměl možnost rozšiřovat svůj majetek – polnosti. Polnosti byly majetkem velkostatku, a hospodář ve vsi, který chtěl svůj majetek rozšířit, kupoval polnosti v okolních katastrech. Tím jsme se od ostatních vsí v okolí lišili. Ves a podstatná část pozemků měla po staletí jenom jednoho pána, majitele polností, dvorce, později tvrze a konečně zámku.

Smlouvy o prodeji či darování jsem nenašla, ale v Berní rule z roku 1654 se uvádí, že v obci je zaznamenáno sedm chalupníků, kteří obhospodařují cca 21 ha, a to je zřejmě ten jeden lán. V roce 1651 Soupis poddaných uvádí, že ve Vysokém Újezdě žilo 28 osob. V tomto soupisu není započítána rodina majitele statku.

V té době vlastnil velkostatek pán Jan Welderode z Eckenhausu.

Majitelé panství chalupníky i drobné řemeslníky potřebovali, tak se o ně někdy hůře, jindy lépe starali, kromě svého bydlení nechali ve vsi postavit kovárnu, truhlárnu i s bydlením, dále domek pro šafáře, domek pro vyšší služebnictvo, v horní části návsi, po bývalé sýpce, byl postaven domek pro polního a lesního myslivce. Byla vystavěna ratejna pro čeleď, která ve velkostatku pracovala. Na Chaloupkách byl vystavěn chudobinec, později zde byl umístěn Místní národní výbor, poté knihovna, dnes dva obecní byty, jeden neobyvatelný. V současné době se řeší reklamace přestavby.  Ostatní domy vystavěné na popud velkostatku jsou dnes v soukromém vlastnictví.

V roce 1849 bylo ve Vysokém Újezdě 47 domů a 479 obyvatel. Mezi nimi, mimo rolníků, 1 sládek, 1 bednář, 1 sklenář, 1 prýmkař, 1 kovář, 1 hostinský, 1 obchodník a 3 hausírníci (podomní obchodníci). V té době byla majitelkou panství Valburga Bergerová.

Další pomoc občanům od velkostatku byla v podobě darování stavebních pozemků. V roce 1884 na stavbu školy a zřízení školní zahrady, v roce 1910 na stavbu tělocvičny Dělnické tělovýchovné jednotě, ta se v roce 1920 rozpadla a pozemek připadl obci, dnes je na něm budova OÚ. Na Vodoteči byl další věnovaný pozemek, a to na výstavbu hřbitova, nikdy to nebylo realizováno. Dnes ul. Na Vodoteči.

V roce 1930 získala Tělocvičná jednota Sokol od majitele velkostatku 4 200 m2 na stavbu sokolovny a cvičiště.  Po roce 1948, kdy majetek velkostatku připadl státu, v naší obci to byl Československý státní statek, který Tělocvičné jednotě daroval další pozemek na hřiště – dnešní podoba. Po Sametové revoluci, ale tato část hřiště byla vrácena původním majitelům. Ti však svůj majetek záhy prodali. Zastupitelé obce s novými nabyvateli jednali a tuto část hřiště od nich odkoupili za 1 Kč. V současné době je rozloha hřiště cca 14 000 m2. 

Když byla ve Vysokém Újezdě v roce 1925 prováděna pozemková reforma, bylo jí podrobeno 321 ha veškeré zemědělské půdy, poplužní dvůr, zámek a hospodářské budovy.  Bylo rozhodnuto, že bude drobným nabyvatelům přiděleno 58 ha půdy, a to zemědělské a stavební parcely – Na Marjánce, Na Chaloupkách, ul. Krátká a ul. Pekinku. Velkostatku bylo vráceno 263 ha.

Po znárodnění majetku v roce 1948 na tomto majetku hospodařil ČSSS, ale část území, dnešní ul. Sadová, připadla státu.  Po roce 1992 zastupitelé obce získali tento majetek zpět pro obec.  Pozemek byl rozparcelován na 11 parcel.

Dne 9. října 1991 byl majetek vrácen původním majitelům. Jednalo se o 179 ha polí, 70 ha lesa, zámek a hospodářské budovy. Ti tento majetek prodali. Noví majitelé požádali obec o zpracování územního plánu. Do té doby pro katastrální území obce nebyla vypracována žádná plánovací dokumentace v úrovni sídelního útvaru. ÚP byl schválen v r. 1994. V roce 1998 došlo ke změně majitelů pozemků bývalého velkostatku a ti požádali o přehodnocení ÚP. Ten byl schválen v roce 2005. Majitelé odprodali 90 ha na vybudování golfu. Na cca 90 ha byla naplánována výstavba pro 600 RD. Tato výstavba byla rozvržena do tří etap. V první etapě se počítalo s výstavbou 240 domů, poté se měla řešit občanská vybavenost a až poté se mělo pokračovat s další výstavbou RD. Původně plánovaná občanská vybavenost, schválená v roce 2005, dostala červenou.   (Změna územního plánu č. 5). V současné době se počítá s plochou 1 000 m2. Na ostatní ploše budou stát řadové domy.

Malá poznámka – vize za dvacet let -  Crestyl už pozemky prodal, ve vsi žije cca 3 000, možná víc, obyvatel, není dostatečná kapacita ve škole, není lékař, policie, obchod, restaurace a služby. Už si nikdo nepamatuje, kteří zastupitelé toto odsouhlasili. A tak se budou občané obracet na stávající zastupitele. Ale kde brát, kde budovat, když není žádný obecní pozemek. Vše je rozprodáno do soukromého vlastnictví. A slibovaných 1 000 m2 pro 3 000 obyvatel? To je jedna stavební parcela.

Při schválení územního plánu v roce 2005 byla zastupiteli obce s novými nabyvateli pozemků sepsána „Smlouva o spolupráci“ obsahovala především dosti významnou finanční částku (za ztížené podmínky obyvatel při stavbě komunikací a inženýrských sítí) a dále majetek hmotný, obec získala touto smlouvou 50 ha lesa.

Les je zatím v majetku obce, finance se „rozpustily“.

                                                                                                          Věra Vlasáková